Po dlouhé době jsem se rozhodla sepsat rozhovor. První, kdo mě napadl, byl můj kamarád, vrchařský král, Marko Chrascina. Rozhovor jsem mu slíbila už po jeho bronzové medaili v Argentině u steaku (na podzim). Pro ty, kteří Marka neznají: Marek je několikanásobným medailistou na MČR v běhu do vrchu, na dráze i v krose. Loni získal individuální medaili na mistrovství světa v běhu do vrchu. Je to sympaťák a člověk se s ním nikdy nenudí.
Na co myslíš během závodu? Stává se ti, že přepálíš?
Během závodu prakticky nikdy nemyslím na to, co se toho závodů netýká. Takže myslím nejčastěji na to, kolik jsem uběhl, kolik ještě zbývá, v jakém běžím tempu, kolik výběhů kopců mě ještě čeká, kolik soupeřů se mnou běží a kolik jich je přede mnou. To je tak zhruba vše, na co při závodech myslím, někdy třeba pomyslím i na nějakou případnou cenu v průběhu závodu, a co by bylo, kdybych doběhl na určitém místě, ale to se mi stává málokdy.
No vím, že kdysi se mi stávalo často, že přepálím. Teď si myslím, že se mi to nestává téměř nikdy. Před týdnem jsem běžel ne úplně podařenou pětku (pozn. v Domažlicích v rámci Hvězdného házení), kde byl začátek rychlejší než konec, ale nemyslím si, že bych to přepálil, spíše mi to ten den nešlo.
Jak se ti dařilo v mládežnických kategoriích? Kdy přišel tvůj největší progres?
Běhám už od 6 let. A vím, že jsem ve všech mladších kategoriích do dorostenců běhal docela bídně. Porážely mě většinou i holky a na MČR žactva jsem dobíhal vždy v 2. polovině startovního pole. Ještě prvním rokem v dorostencích jsem byl na venkovní repce na 3000m předposlední a to byl asi ten zlom. Dalším rokem jsem už na 3km v hale vyhrál (hodně jsem přidal v tréninku a přestal na něj kašlat, do té doby jsem běžně v průběhu roku měl i dvou nebo tří měsíční pauzu, měl jsem totiž docela drsnou pubertu) .
Koukáš během tréninku hodně na hodinky? Vedeš si tréninkový deník?Používáš aplikaci Stravu?
S hodinkami běhám pokaždé. Při klusání mě tempo nezajímá. Běžím na pocit a hlídám si pouze vzdálenost, kterou mám většinou určenou předem. Při úsecích si hodinkami stopuji každý čas. Většinou předem poznám, jak bych ten den mohl v tréninku běžet. Více věcí si hodinkami nehlídám.
Tréninkový deník v papírově podobě si nevedu ( protože chci šetřit lesy 😀 ). Upřímně se mi moc tyhle věci kolem běhu nechtějí dělat. Věnuji se především tomu, co mě baví, což je běh. Dokonce nerad posiluji, chodím „abecedu“ či se protahuji.
Na Stravě mám všechny tréninky veřejné a kontroluje mě tam i kouč. Přesně ví, kolik a v jakém tempu jsem běhal. Jdou tam vidět i časy úseků atd., takže má kouč hned přehled.
Poslední dobou jsi známý především jako vrchař, co dráha a krosy? Jak se nejvíce cítíš ty?
Na dráze se úplně necítím jako doma. Každým rokem ji beru méně a méně jako prioritní oblast mého závodního působení. Přece jen nemám tak ukázkový styl jako třeba Filip Sasínek, kterého jsem viděl běžet o víkendu v Opavě. To je nádhera panečku. Vrchy jsou to, čemu se chci v budoucnu více věnovat. Myslím, že mám šanci zařadit se mezi světovou špičku a závodit s ní. (poznámka autora: už jsi to dokázal)
Jak ses dostal do Kerteamu?
V Kerteamu trénuji již od roku 2017. Můj bývalý trenér v Jablunkově, který mě trénoval od mých 9 let, už neměl tolik času. Viděl jsem, že se úplně nezajímá o tréninky, které chodím. S panem Kervitcerem jsem byl v létě na soustředění, tak jsem zvažoval možnost u něj trénovat. Navíc se docela bavím s Viktorem Šináglem, který u něj už dlouho trénuje.
Jak bys charakterizoval svoji osobnost?
Na mém posledním soustředění jsme si dělali test osobnosti (16personalities.com). Zkoušel jsem ho 3x, z čehož mi 1x vyšel bavič a 2x bojovník. Rozdíl mezi těmito dvěma je jen v tom, že jeden je realista a druhý vizionář. Mně se tato hranice pohybuje okolo 50%, proto jsem na pomezí mezi bavičem a bojovníkem. Samozřejmě se jako bavič necítím. Jsem spíše ten, co tiše sedí v koutě. 😀
Co si myslíš o evoluci bot za poslední rok?
Nike Vaporfly jsou boty, se kterými se mi dobře běhá na silnici a dokonce i delší závody na dráze. Nikdy předtím jsem tak dobrou botu neměl. Nejnovější Nike Alpha Fly jsem ještě nezkoušel – ty byly předmětem toho, co je technologický doping a co ne. Nakonec IAAF dala kritéria pro počet karbonových vložek a maximální výšku podrážky. Vaporfly i Alpha fly je splňují, proto mohou být použity i na olympiadě. Nevím, proč by měly být Vaporfly technologický doping, když i Salomon využíval dávno před Nike karbonovou vložku. Spíše jen Nike vytvořil rychlejší botu za použití běžných materiálu, které byly využívány již dříve. Také změnil koncept toho, že závodní bota má co nejméně tlumit a mít co nejtenčí podrážku. Na ideální botě pracovali s elitními běžci z Keni v čele s Eliudem Kipchogem. Kdyby něco podobného napadlo dříve (např. Adidas), mohlo to dopadnout jinak.
Takhle si myslím, že maratonky od Nike budou dlouho dominovat silničním běhům. Nemyslím si, že to jsou jen boty, proč by měl být běžec rychlejší. Někomu třeba sedět nemusí a může se mu zdát rychlejší i jiná bota.
Jak to máš se sponzory?
Sponzory žádné nemám. Má výkonnost asi nenasvědčuje tomu, abych nějaké vhodné mít mohl. Nemá pro mě smysl se pro pár párů tenisek upsat nějaké značce a běhat pouze v jejich botách. Mám asi 5 druhů značek bot, ve kterých běhám. Nepreferuji pouze jednu značku. Každá je dobrá na něco jiného.
Kdybych se ještě párkrát dokázal osvědčit na mistrovství světa v běhu do vrchu, pak by mě třeba mohl oslovit Nike trail running. Jejich boty by mi docela vyhovovaly. O jinou sportovní výbavu ani nemám zájem. Mám podporu od oddílu, střediska, města a ČAS. Díky nim i nějakou výbavu dostanu a nemusím nadále propagovat určitou značku a psát různé články, recenze apod.
Co tvé studium?
Studuji dálkově na Vysoké škole Báňské. Teď jsem dokončil Bc. a nastupuji na navazující inženýrské studium, takže ještě nejméně dva roky budu do běhu dávat, co to půjde!
Jaké máš v životě cíle?
Mým cílem je hlavně dělat to, co mě baví. V běhu nemám daný striktní plán. Závody si většinou vybírám podle chuti. Asi bych nezvládl mít přísný trénink ( a věci kolem něj ) jako někteří mí kamarádi. Já se třeba s trenérem domluvím na nějakých úsecích, na jaké mám ten den chuť. On mi je případně trochu poupraví (délka, pauzy, opakování). Právě v tomhle je pro mě Kervi úplně ideální . Vím, že mě běh nikdy živit nebude, takže ho chci dělat tak, jak mě to baví.
Máš nějaké oblíbené zahraniční atlety?
Asi nemám. Ale třeba rád jsem vždy fandil Mo Farahovi, Charlie Gricovi a Vojtovi Obhlídalovi.
Markův vzkaz běžeckému světu:
„Ať dělají to, co je baví, ale ať nezapomenou makat.“
Foto: Tomáš Taubr, archiv ČAS, Markův instagram, David Švestka
