Dlouho dobu jsem na svůj blog nic nepřidala. V říjnu jsem nestihla podchytit včas začátek výuky. „Dálkové“ studium není tak lehké, jak jsem předpokládala. Půl roku jsem občas zapnula online přednášku a o zkouškovém se všechno snažila dohnat. Naštěstí mám se svým štěstím zkouškové úspěšně za sebou, takže už to bude se mnou i s články jen lepší.
Letošní zimu jsem ze začátku hodně podceňovala. Ke konci prosince přeci jen něco nasněžilo. Leden byl dost mrazivý a to, co se děje teď v únoru, mě doslova mrazí. Tento článek bych ráda věnovala tipům pro lepší zimní běh, proč jsou běžky také kvalitním tréninkem a na závěr pár skvělých míst na běžky v Krušných horách.
Zimní běžecké desatero
1. Přizpůsob obuv aktuálnímu stavu povrchu.
2. Vytáhni boty s alespoň minimálním vzorkem.
3. Když je víc než 20cm sněhu, vytáhni návleky na kotníky.
4. Když je pod 5°C, nezkoušej běhat v krátkém rukávu.
5. Pokud je pod -5°C, vrstvi oblečení (tenčí vrstvy, ale o to víc).
6. Nezapomeň na čelenku/čepici a rukavice, nákrčník se teď hodí i jako „rouška“.
7. Pořádně se rozehřej – rozklusej se, pokud jdeš nějaký ostřejší trénink. Je-li pod -10°C, nehroť trénink.
8. Po tréninku/jakékoliv jiné aktivitě si co nejdříve hoď sprchu, převlékni se do suchého a vypij vlažnou vodu/čaj, pak se protáhni atd.
9. Pokud je hodně pod nulou, nezapomeň si namazat obličej a ruce krémem. Nepopraskají ti pak tolik a ani tolik nepromrznou.
10. Pokud nasněžilo nad 50 cm, je rozumnější jít třeba na běžky, než se trápit v hlubokém sněhu.
Pokud běhání bereš vážně, doporučuji pořídit trailovky s hřebíky, které tě podrží i na ledě. Za sebe doporučuji Inov-8 Oroc.
Pokud ti také často mrznou prsty jako mně, nestyď se si pořídit tříprsťáky nebo klidně palčáky.
Kvalitní trénink na běžkách
Proč přes zimu zapojit do tréninku běžky? Jedním z hlavních důvodů může být změna stereotypu. Pokud miluješ pohyb, běžky si brzy taky zamiluješ. Do kopce si tvoje ruce máknou víc než při běhu a z kopce si zase odpočineš. Zapojíš i jiné svaly a hlavně zpevníš horní část těla.
Jestli jsi profík nebo se vyznáš, tuhle část klidně přeskoč. S mými znalostmi to není žádná sláva. Omlouvám se, jestli zde píši nějaké nesmysly a neboj se mě opravit. Nicméně nejsou běžky jako běžky. Nemíním tím cenovou relaci, ale různé typy běžek. Na trhu můžeme najít běžky na klasiku – se šupinkami, kožíškem, nebo klasické „mazací“. Je to opravdu věda – správně namazat, proto za sebe raději volím ty první 2 typy, které se mažou jen jednou za delší dobu udržovacím voskem. Dále pak můžeme koupit běžky „na skate“ alias běžky na volný styl. Mají hladkou skluznici a je dobré je čas od času máznout, aby ti to frčelo rychleji. Docela neznámé na trhu jsou „backcountry“ běžky, které jsou širší než běžné, a většinou mají šupinky nebo kožíšek. Používají se na prošlapování vlastních stop v divoké přírodě.
Už jsem zmínila 2 různé styly. Ono jich bude v reálu asi trochu víc, ale zmíním se jen o 3. Klasiku znají asi všichni. Střídající se skluz s odpichem opačné ruky. Všichni si vybavíme babičky a dědečky na výletě, v tomto případě se jedná spíš o chůzi na běžkách. Klasika se dá pěkně odfláknout. Naučit se správnou „profi“ techniku je trochu těžší, ale stojí to za to. Najetá stopa je výhodou, ale je možnost si prošlápnout svoji. Mezi klasiku taky patří soupaž nebo přesněji: závoďáci jezdí klasiku jenom soupaží – odpich oběma rukama najednou. Osobně jezdím soupaž jen z kopce nebo kousek po rovině. Tímto stylem zpevníš především ruce a trup, na druhou stranu docela ušetříš nohy. Můj asi nejoblíbenější styl je „bruslení„. Odpich oběma rukama, ale skluz jen jednou nohou a ještě k tomu šikmo (střídavě). Mákneš si podstatně víc než u klasiky. Přiznám se, že techniku stále za pochodu dolaďuji. Pointa by měla být v co nejdelším skluzu. Při nácviku je dobré si v duchu napočítat alespoň do 3, než odpíchneš a přejedeš na druhou nohu. Taky je dobré nacvičit přešlapy lyží bez hůlek. Pro správný požitek je důležité předem odhadnout podmínky. Na zmrzlé, čerstvě najeté cestě to pojede samo, zatímco v mokrém, bořícím se nebo hlubokém sněhu je to trápení.
Ještě bych ráda zmínila, že se na běžkách nemusí chodit jen objemy, ale dají se chodit i různé úseky a fartleky jako u běhání. V opačném případě jsou běžky skvělá regenerace a doplněk.
Krušné hory na běžkách
V poslední době je těžké v zimě najít neprofláknuté místo. Když vyrazíte na hory v pracovním týdnu, určitě potkáte méně lidí. Ošklivé počasí či brzké ranní hodiny taky mají něco do sebe. Pokud jste „never stop explorers“ jako já, určitě vyzkoušejte backcountry běžky. Není lepší pocit než projíždět čerstvým sněhem. Naplánujte si nějakou na mapě přerušovanou stezku, projeďte loukou, zkraťte si to lesem. Ráda chodím proti proudu – na skialpy už chodí kde kdo, ale tyhle běžky jsem zatím viděla jen u svého dědy, který mě do tohoto „tajemství“ zasvětil.
Mnou nejnaštěvovanější místo je zavřená silnice z Horní Halže na Loučnou alias magistrála, která měří něco kolem 7km, ale dají se z ní najet okruhy kolem Meluzíny. Silnice je opravdu široká, a tak se tu bruslí jedna báseň. Rolba z Klínovce projíždí magistrálu několikrát do týdne. Autem jsem tam za 20 min. Zkoušela jsem tam dojet na běžkách i přímo od domu – celá cesta měla 30km a byl to jeden z nejlepších zážitků poslední doby. Hlavně sjezd dolů po silnici na Údolíčko.
Kolem Božího Daru se dá najet mnoho kilometrů po hezkých stopách. Platí zde dvojnásob, že tu o víkendech potkáte hooodně lidí, proto doporučuji vyjet včas nebo to zkusit v pracovním týdnu. Můj nejoblíbenější okruh je dozadu na Mílov – Háje – Bludná – Červená jáma – Božídarský Špičák (kolem 25 km).
Moje srdcovka jsou stopy kolem Přebuze, ať už směrem na Bublavu či na Jelení a do Německa ke Carlsfeldskému jezeru. Právě tady mě rodiče s dědou učili běžkovat. Dole na Rolavě je poslední dobou zákaz parkování, ale na území obce se parkovat ještě dá.
V poslední době zkouším i jiné části Krušných hor. Přesněji Lesnou nad Chomutovem. Toto místo znám v létě z kola, ale až s žateckými kamarády jsem se odvážila ho zkusit i v zimě na běžkách. Kolem Lesné se nachází hodně prudkých sjezdů resp. výjezdů. Trasy jsou pouze částečně najeté a často jsou i rozchozené „pěšáky“, ale tamní příroda má taky své kouzlo.
Nakonec přidávám 2 výzvy. Ta první není zase tak náročná – chystám se ujet 50km nejspíš volným stylem. Přidáš se? Doufám, že ještě budou takové podmínky jako doposud. Mám na to necelý měsíc, pak budu muset asi všechny sportovní aktivity na chvilku odložit kvůli plánované artroskopii. Další výzva, ale ta je pro opravdové krušnoborce, je přejezd Krušných hor od Krušek nad Ústím nad Labem až někam za Kraslice – něco kolem 160km. Na to si letos netroufnu, ale nechám si to jako výzvu do dalších let.
Nezapomeňte pečovat o svoje zdraví, zapojte zdravý rozum a zkuste se si udržovat dobrou náladu pohybem na čerstvém vzduchu. Tahle zlá doba také jednou skončí!
Tak běhu a běžkám zdar!
